Je známo několik zvláštností o madagaskaru, které jsou spojeny pro evropany a světa i s trochou tajemna.
Občas někdo zaslechl, tanec s mrtvými. Pravda je ale jako obvykle malinko jiná.

Famadihana: Když se mrtví vracejí k živým (Obracení kostí na Madagaskaru)

Když se řekne pohřeb, většina z nás si představí ticho, smutek, černé oblečení a truchlení. Na Madagaskaru je to ale úplně jinak. Setkal jsem se s tradicí, která sice vychází ze smutku nad ztrátou, ale mění se v obrovskou oslavu života, hudby a rodinné sounáležitosti. Říká se jí Famadihana neboli „obracení mrtvých“.

Mám to štěstí, že máme autentické informace přímo od Malgašů, kteří tuto tradici sami žijí. Jak taková událost doopravdy vypadá?

Co je to Famadihana?

Famadihana je tradiční malgašský pohřební obřad, který se obvykle koná několik let po pohřbení rodinného příslušníka. Součástí tohoto hluboce ukotveného zvyku je také to, že pokud někdo zemře daleko od rodné vsi, jeho ostatky jsou převezeny ve speciálním voze zpět do rodinné hrobky, aby mohl spočinout doma.

Samotný obřad ale není jen o pietě. Je to především výraz hluboké úcty k předkům, zachování rodinné paměti a posílení vazeb mezi jednotlivými generacemi. Význam a drobné detaily se mohou lišit podle regionů i zvyklostí konkrétní rodiny, podstata však zůstává stejná: spojení světa živých a mrtvých.

Jak celá událost probíhá?

Oslava Famadihany trvá zpravidla dva dny a je to událost, na kterou se sjíždí celá širší rodina ze všech koutů země:

  • První den: Členové rodiny přijíždějí z daleka. Večer následuje velká taneční zábava, hudba a bujará oslava, kde se lidé po dlouhé době shledají.
  • Druhý den: Ráno, když dorazí všichni hosté, se podává jídlo – obvykle maso ze zebu nebo vepřové. Odpoledne pak přichází na řadu vlastní Famokarana, tedy samotný obřad s předky.

Rodina společně otevře hrobku a s úctou vyzvedne ostatky jednoho nebo více předků. Tyto pozůstatky jsou následně opatrně zabaleny do nových pohřebních pláten, kterým se tradičně říká lamba mena.

Zabalení předkové jsou poté vyneseni z hrobky a neseni v bujarém průvodu za doprovodu hudby, zpěvu a tance. Celá rodina slaví, vzpomíná a hoduje, dokud nejsou ostatky s velkou úctou opět uloženy do rodinné hrobky.

„Není to jen obyčejná oslava. Pro rodiny, které tuto tradici dodržují, je to nesmírně důležitý a emocionální moment hluboce spojený s kořeny a úctou k předkům,“ popisují místní.

Finančně náročná tradice, která spojuje

Počet zúčastněných příslušníků rodiny může čítat i stovky lidí. Z toho důvodu je Famadihana velmi nákladná záležitost.

Náklady však neležet na bedrech jednoho člověka – rodina se o vše dělí. Na nákup zebu nebo prasat pro hostinu přispívají všichni společně podle svých možností. Je to další způsob, jak ukázat, že rodina drží pohromadě v dobrých i náročných časech.

Poznámky a informace poskytli z autentického dění přátelé Ludovico a Tsila. Děkujeme.